V neděli naše děvčata zabojovaly a v soutěži 2. ligy mladších dorostenek Morava si vybojovaly další 2 body a postoupili zpátky na 10. místo.
Již dopředu jsme věděli, že Veselí na Moravě je hratelný soupeř. To jsme si také mysleli o Otrokovicích i o Bohumíně, ale propadly jsme u těchto soupeřů. V Otrokovicích byl tak moc přelepený míč, že naše děvčata si míč házela na nohy, mimo spoluhráčky nebo spoluhráčkám na nohy a následně i do brankářky či mimo branku. Nebyly jsme na tak moc přelepený míč zvyklí a to hrálo ve výhodu soupeře. V Bohumíně jsme zase dělaly chyby, měli špatnou střelbu a obrana byla děravá.

Nyní vše sedlo a my jsme hrály s Veselím vyrovnanou partii. Chvílemi to bylo jak na houpačce, chvíli jsme vedli my, chvíli zase soupeř. I. poločas byl vyrovnaný a my jsme měli slabší střeleckou potenci, přesto poločas skončil jen o 1 branku pro soupeřky (12:13). V druhém poločase jsme ztvrdili obranu, silově šikovné děvčata jsme daly k sobě, zlepšily střelbu a hlavně jsme měli za zády obrany vynikající brankářku Isabelu. Ta děvčata držela pořád v dostřelu na soupeřky. Chytila několik střel z křídel, nepříjemné střely ze spojek a proskoků a také 2 trháky. Ve 14-té minutě II. poločasu jsme prohrávali 15:19 a o 7 minut později jsme srovnali na 21:21. Následně nám rozhodčí neodpískaly 2x 7m hod, holky znervózněly a ve 24. minutě jsme zase prohrávali 21:25. Bylo to infarktové, když jsme znovu zabrali v obraně a o 3 minuty později ve 28. minutě jsme srovnali na 25:25. Pomohl nám 2x vypíchnutý míč a 2 skvělé zákroky brankářky Isy. Následně bylo kdo z koho. My jsme po T-outu Veselí dostali branku, ale hned vzápětí zase srovnali nejmladší hráčkou Danielou z křídla. Byla 1 minuta do konce utkání a my jsme odráželi útok Veselí, kdy jsme soupeřky znervózněli a ony ztratily míč. S rozvahou jsme šli do útoku, kdy v čase 59:26 jsme si vzali T-out družstva. Řekli jsme si pokyny, které následně 15 s. před koncem proměnili ve vítěznou branku. Bylo vidět, že jsme hráli srdcem a měli jsme vědší chuť po vítězství.

Je třeba pochválit všechny děvčata a hlavně brankářku Isabelu, děvčata z Poruby Lucku, Míšu i Káju, dále bojovnou Amálku, nejmladší Danču, ale i sestry Horákovy, Inge, Evku i Míšu. No prostě všechny. Jsme tým a také všechny se o výhru zasloužily. Některé více a některé míň a důležité je, že se děvčata zlepšují a jdou postupně nahoru.

trenér Petr a Pavel